V poslední době stále více lidí sleduje předpověď počasí a biozátěž, jejíž číslo od jedné do tří má jedincům napovědět, jak se budou cítit. Počasí ovlivňuje nejen náš program a plánování dovolených, ale především naše zdraví. Meteosenzitivita, tedy citlivost na počasí, nás pronásleduje pořád ve větší míře a i když se s ní lidé potýkali odjakživa, dodnes neexistuje žádný zaručený způsob, jak se jí zbavit.
EXTRÉMY POČASÍ NÁS NIČÍ
Točí se a bolí nás hlava, jsme ospalí, ozývají se naše klouby a dokonce i zuby.Výčet zdravotních problémů může být ještě bohatější, především po psychické stránce nás počasí potrápí změnou nálady, problémy se soustředěním a vnímáním. Velké zvraty počasí mohou vést ke zhoršení depresí a již mnohokrát byla prokázána souvislost počasí s agresivním jednáním, počtem infarktů, úrazů, dopravních nehod, násilných činů i sebevražd. Kolísání teploty, tlaku, vlhkosti či zvýšený počet iontů v ovzduší před bouřkou pociťují někteří lidé ještě dlouho před těmito změnami, kdy cítí stará zranění a pooperační jizvy.
PROČ TO TAK JE
Potíže při změnách počasí se dříve týkaly pouze těch starších, zatímco dnes už mají podobné příznaky i mladí lidé. Dá se to vysvětlit tím, že je stále více klimatizovaných prostor, v nichž člověk nic neví o reálném vývoji teploty. Nemá je příležitost vnímat, a tak na atmosférické jevy více reaguje. I když klimatizace je rozhodně velkým pomocníkem, faktem je, že mezi lidmi, trávící většinu času venku, je meteosenzitivních jen minimum.
JAK SE S TÍM VYROVNAT
Nejlepší způsob, jak snížit citlivost na počasí, je posilovat termoregulační schopnosti a obranyschopnost organizmu, a to:
· pravidelným pohybem na čerstvém vzduchu
· otužováním
· vyhýbáním se dlouhodobému stresu a dostatečným odpočinkem
· správným pitným režimem a životosprávou s vynecháním tučných výrobků
